Spastika po cévní mozkové příhodě: příčiny, každodenní život a co skutečně přináší úlevu

Úvod:

Ztuhlé prsty, ztuhlá paže, noha, která se při chůzi vleče – spastika po cévní mozkové příhodě postihuje přibližně 30 až 40 procent všech postižených a často se projeví až několik týdnů po příhodě. Je považována za jeden z nejodolnějších následků a má velký vliv na bolest, spánek, péči a samostatnost. Co za tím stojí – a co skutečně pomáhá?

Proč se po cévní mozkové příhodě objevuje spastika?

Ve zdravém nervovém systému mozek neustále reguluje svalový tonus prostřednictvím sestupných drah v míše. Po cévní mozkové příhodě dochází k částečnému nebo úplnému výpadku těchto brzdících signálů. Reflexní oblouky v míše, které jsou za normálních okolností «na uzdě» udržovány mozkem, nyní nadměrně reagují na každý podnět – a způsobují zvýšené, nekontrolovatelné svalové napětí.

Výsledek: Svaly jsou trvale napnuté nebo se při pohybu náhle stahují. Typickým jevem po cévní mozkové příhodě je ohnutá paže se zaťatou pěstí a také to natáhnutá, ztuhlá noha – takzvaný Wernicke-Mannův chůzový vzor. Tyto vzory vznikají proto, že spastika postihuje ohýbače a natahovače svalů v různé míře.

 

Jak spastika ovlivňuje každodenní život?

Spastika je více než jen omezení pohybu. Způsobuje bolest v důsledku trvale zkrácených svalů a nesprávně zatížených kloubů. Narušuje spánek nočními křečemi. Ztěžuje péči – oblékání, mytí a polohování se stávají každodenní výzvou. A pokud zůstane neléčená, může vést k trvalému zkrácení svalů (kontrakturám), které zafixují paži nebo nohu v nefunkční poloze.

Spastika však nemá jen samé nevýhody: někteří pacienti využívají zvýšené napětí v nohou k tomu, aby se mohli stabilněji postavit. Úplné potlačení spastiky proto není vždy cílem – rozhodující je správná míra.

 

Co pomáhá proti spasticitě po cévní mozkové příhodě?

Fyzioterapie s cílenými protahovacími cviky a polohovací terapií tvoří základ každé léčby spasticity. Jako doplněk lze použít léky jako baklofen nebo tizanidin, které však mají vedlejší účinky – zejména únavu, která ztěžuje rehabilitaci. Injekce botulotoxinu působí lokálně a dočasně, ale dobře se hodí při fokální spasticitě jednotlivých svalů.

Nejhlubší a nejtrvalejší účinek má neuromotorický trénink, který působí přímo na centrální nervový systém – a právě v tom spočívá přístup terapie GIGER® MD®. Díky koordinovaným pohybům celého těla se reaktivují inhibiční nervové dráhy, které po cévní mozkové příhodě přestaly fungovat. Mozek se znovu učí regulovat nadměrné reflexy míchy – a spastika ustupuje.

Pacienti po pravidelném cvičení uvádějí uvolněnější svaly, menší bolesti, klidnější spánek a znatelně lepší funkčnost rukou. Jelikož lze cvičení provádět každý den doma, vzniká právě ta pravidelnost, která je nezbytná pro trvalé zlepšení.

 

Závěr: Spastika po cévní mozkové příhodě není jednosměrná cesta

Správným terapeutickým přístupem lze spastiku po cévní mozkové příhodě výrazně zmírnit – a tím měřitelně zlepšit kvalitu života, samostatnost a každodenní pohodu. Klíčem k úspěchu není žádný konkrétní lék ani příležitostná terapeutická sezení, ale důsledný trénink s neuromotorickým účinkem.

Přesvědčte se sami: Domluvte si bezplatnou zkušební terapii v našem terapeutickém centru v Lommiswilu.

 

Autor: Combo AG, výrobce a distributor GIGER® MD® Therapy

Lékařská poznámka: Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje lékařské doporučení.Poslední aktualizace: 2026